Bc. Marie Marešová, DiS.

Marušce je 30 let a Poděbrady si před lety vybrala jako místo, kde chce žít. Profesně je její největší srdcovkou Hotelová škola Poděbrady. Sama na ni nastoupila jako studentka už v roce 2010, po maturitě pokračovala na Vyšší odborné škole hotelnictví a turismu a dnes je to už devátý rok, kdy na hotelovce učí odborné předměty. „Práce s našimi mladými hotelováky mě neskutečně baví a naplňuje,“ říká.

S manželem navíc v Poděbradech provozují kavárnu a pražírnu. Zná tak město nejen jako jeho obyvatelka a učitelka, ale také z pohledu místního podnikání.

Když zrovna neučí nebo neřeší kavárnu, je mámou dvouleté holčičky, psí mámou a jak sama říká, neskutečným kavárenským povalečem. Miluje kávu, dobré jídlo a v posledních dvou letech se jejím přirozeným revírem stala také dětská hřiště. Na Poděbradech oceňuje především to, že nabízejí výhody města, ale člověk v nich nezůstává anonymní. Má ráda jejich lužní lesy, kavárny a bistra, školy i množství místních akcí. „Znáte své sousedy a při cestě městem potkáváte přátele. To je něco, co mám na Poděbradech opravdu ráda.“ Jejím oblíbeným místem je park u Hotelu Zámeček, kam od narození dcery chodí s kočárkem. A úplně doma se cítí v části města, které sama říká „spisovatelské ulice“ Karla Čapka, Karolíny Světlé, Sládkova, Puškinova nebo Boženy Němcové. Líbí se jí jejich architektura, zahrady a hlavně klid, který přijde ve chvíli, kdy člověk opustí hlavní silnici.

Právě každodenní pohyb po městě jí ale ukazuje i zdánlivé maličkosti, které dokážou kvalitu života výrazně ovlivnit. Chybějící odpadkové koše, houpačky pro nejmenší děti nebo špatně řešené nájezdy a sjezdy z chodníků nejsou velké investiční projekty, ale konkrétní věci, se kterými se lidé potkávají každý den. A právě na město každodenního života se chce Maruška dívat: očima učitelky, místní podnikatelky, mámy i člověka, který si Poděbrady před lety vědomě vybral za svůj domov.