Hanuš Bohman

Je mi 38 let, jsem rodilý Poděbraďák, truhlář a živnostník. Vyrostl jsem tady, chodil na základku Na Valech, s klukama čutat na Letadýlko, později na gympl a taky kouřit do parku u Máje. Poděbrady jsou zkrátka město, kde mám svoje kořeny.

Po gymnáziu jsem odešel do Brna studovat práva na Masarykovu univerzitu. Už během studia jsem ale začal pracovat jako truhlář a zjistil, že právě v řemesle jsem našel práci, která mě skutečně baví. Diplom z práv jsem nakonec nezískal, ale tři roky studia rozhodně nepovažuji za ztracený čas. Naučily mě přemýšlet v souvislostech, pracovat s informacemi a hledat řešení – a to jsou zkušenosti, které využívám dodnes.

Za řemeslem jsem pak vyrazil do světa. Rok jsem žil ve Skotsku a dalších osm let v Kanadě, kde jsem pracoval jako truhlář v nábytkářství i ve stavebnictví. Devět let v zahraničí mi dalo nejen profesní zkušenosti, ale také možnost vidět, jak mohou fungovat města, veřejný prostor i místní komunity. Celou dobu jsem ale věděl, že se jednou vrátím domů. V roce 2023 jsem to udělal a Poděbrady pro mě byly jasnou volbou.

Ve volném čase jsem pejskař, rád běhám a chodím plavat na jezera. I proto mě zajímá, co se děje nejen v centru, ale také kolem Labe, jezer a na dalších místech, která každodenně používáme. Poděbrady totiž nejsou jen kolonáda a náměstí. Máme nádherné lužní lesy, řeku, jezera, parky a spoustu míst, která mají velký potenciál, ale často zůstávají trochu stranou pozornosti.

Za roky, kdy jsem žil v zahraničí, se Poděbrady výrazně rozrostly. Mám ale pocit, že při tom trochu zapomněly rozkvést. Přibyly nové domy a noví obyvatelé, ale ne vždy také místa a příležitosti, díky kterým se z bydliště stává skutečný domov. A právě to bych chtěl pomoci změnit.

Ke kandidatuře mě přivedla také spolupráce s Dankou a Vojtou. Zjistili jsme, že se naše zkušenosti a pohledy dobře doplňují a hlavně že nechceme zůstat jen u povídání o tom, co by v Poděbradech mohlo fungovat lépe, ale chceme pro to něco udělat. Když mě proto oslovili s kandidaturou do zastupitelstva, neváhal jsem.

Přeji si Poděbrady, ve kterých vedle sebe přirozeně žijí starousedlíci i noví Poděbraďáci, rodiny, mladí lidé i senioři. Město, kde se daří místním podnikatelům, kde mají lidé důvod trávit svůj čas a kde se mohou podílet na tom, jak jejich okolí vypadá.

Poděbrady, ve kterých se nejen dobře bydlí, ale především dobře žije.