Na ropovodu volby nejedou. Na algoritmech ano.

Děkujeme všem, kteří dorazili na naši přednášku s Josefem Holým, která se konala v pondělí 21. 9. 2026 v Městské knihovně v Poděbradech. Přesně takové inspirativní lidi a témata chceme do Poděbrad přivážet častěji.

Proč je tak těžké odložit telefon?

Začněme něčím, co známe skoro všichni. Otevřeme sociální síť „jen na chvíli“ a o dvacet minut později stále scrollujeme. Není to úplně náhoda. Sociální sítě používají řadu mechanismů, jejichž cílem je udržet naši pozornost: notifikace, automatické přehrávání dalšího obsahu, personalizovaná doporučení nebo infinite scroll – nekonečné rolování bez okamžiku, kdy dojdeme na konec stránky. Infinite scroll vytvořil v roce 2006 americký designér Aza Raskin. Později sám začal upozorňovat na to, jakým způsobem byl tento princip využit v ekonomice pozornosti. Dnes je spoluzakladatelem Center for Humane Technology a společně s Tristanem Harrisem se těmto tématům věnuje také v podcastu Your Undivided Attention. Čím déle na platformě zůstáváme, tím více dat zároveň vzniká o našem chování.

Když nás algoritmus pozná

Během přednášky přišla řeč také na OCEAN, známý model pěti dimenzí osobnosti – otevřenosti, svědomitosti, extraverze, přívětivosti a neuroticismu. Výzkum ukázal, že některé osobnostní charakteristiky lze do určité míry odhadovat také z digitálních stop. A právě tady začíná být téma mnohem zajímavější než jen otázka, kolik času trávíme na telefonu. Pokud o nás technologie dokáže něco zjistit, dokáže nám také lépe vybrat obsah, na který pravděpodobně zareagujeme. A schopnost upoutat pozornost se tak může proměnit ve schopnost ovlivňovat postoje a chování. Právě možnosti psychografického profilování a politického mikrotargetingu se dostaly do centra veřejné debaty například v souvislosti s případem Cambridge Analytica.

Big Oil, Big Tech a volby

Velké technologické společnosti disponují obrovskou mocí podobně jako svého času ropné společnosti. Jenže, jak zaznělo: „Na ropovodu ale volby nejedou.“ Big tech mají něco, co ropné společnosti neměly: jsou současně prostředím, ve kterém miliony lidí získávají informace, komunikují a vytvářejí si představu o světě. A právě proto se téma algoritmů dostává až k demokracii a volbám. Nejde jen o cílenou politickou reklamu. Jde také o mnohem každodennější otázku: podle čeho algoritmus rozhoduje, co uvidíme? Co nás rozčílí? Co budeme sdílet? A co se k nám naopak vůbec nedostane? S příchodem generativní AI k tomu přibývá další problém. Vytvořit přesvědčivý text, fotografii, hlas nebo video je stále jednodušší. Zvládneme se v takovém informačním prostředí orientovat? Nebo bude stále těžší rozeznat, co je skutečné, co manipulace a co vytvořila umělá inteligence?

Co s tím mohou dělat školy a město?

V následné diskusi jsme se dostali i k velmi praktické otázce: co s tím mohou dělat školy a co může udělat město? Mluvili jsme o používání sociálních sítí a AI dětmi, pravidlech pro jejich využívání ve školách, digitální gramotnosti i o tom, jak mohou školy a rodiče dětem pomoci pochopit prostředí, ve kterém tráví stále větší část svého života. Město samozřejmě nemůže regulovat technologické giganty ani nastavovat evropskou legislativu. Může ale podporovat školy, vzdělávání pedagogů, rodičů i dětí, otevírat tato témata a vytvářet prostor pro podobné přednášky a diskuse.

A něco můžeme udělat také každý sám: ověřovat informace, zajímat se o jejich zdroj, neposílat automaticky dál obsah, který v nás vyvolal silnou emoci, mluvit s dětmi o tom, co na internetu sledují, a pomáhat rodičům a prarodičům orientovat se v digitálním světě.

Děkujeme Josefu Holému a všem, kteří přišli, ptali se a diskutovali.

Josef Holý se těmto tématům společně s Alexandrou Alvarovou dlouhodobě věnuje v podcastu Kanárci v síti. Pro orientaci v českém mediálním prostředí doporučujeme také Nadační fond nezávislé žurnalistiky a jeho MediaRating.

A pohled pediatrie? Bezpečnost dětí v digitálním světě se letos stala jedním z výrazných témat České pediatrické společnosti ČLS JEP. Na zářijovém pediatrickém kongresu představila nové odborné stanovisko Bezpečné dětství v digitálním světě, které se věnuje třem hlavním oblastem: času u obrazovek, sociálním sítím a umělé inteligenci.

MUDr. Danka Mošnová

Dokument přitom nesklouzává k jednoduchému „mobily jsou špatně“ – zdůrazňuje věk dítěte, obsah, kontext i způsob používání technologií a nabízí praktická doporučení pro rodiče, zdravotníky, školy i další instituce. Bezpečné dětství v digitálním světě – odborné stanovisko České pediatrické společnosti