Žižkov: když bydlení roste rychleji než město

Když se projdete z centra Poděbrad přes lázeňský park a potom za železniční trať na Žižkov, projdete vlastně několika staletími plánování města.

Nejstarší část Poděbrad kolem náměstí, zámku a kostela dodnes vychází ze středověké gotické parcelace. Pro podobu dnešních Poděbrad byl ale určující především secesní regulační plán z počátku 20. století, podle kterého se město rozvíjelo směrem k železnici a kolem lázeňského parku.

Město se zde skládá z bloků – od těch, které přirozeně vyrostly kolem historického náměstí, až po plánované bloky kolem centrálního parku. Uzavřené bloky kolem parku přirozeně kombinují bydlení, obchody a služby a vytvářejí živé městské prostředí.

Za tratí se ale způsob plánování města zásadně změnil.

Žižkov se začal rozvíjet podle modernistických principů typických pro druhou polovinu 20. století. Od sídliště v Moučné ulici zde vznikaly obytné celky, ve kterých bylo bydlení oddělené od obchodů, služeb a dalších funkcí města.

V té době šlo o běžný způsob plánování. Postupně se ale ukázalo, že takto oddělené městské čtvrti nevytvářejí tak živé a přirozené prostředí jako místa, kde se různé funkce prolínají. Současný urbanismus se proto k tomuto principu už nevrací – naopak znovu usiluje o smíšené městské prostředí, kde se bydlí, pracuje, nakupuje a tráví volný čas. U nás se tento přístup začal výrazněji prosazovat až v porevoluční době a po přelomu milénia.

Právě proto je škoda, že novější výstavba kolem Čechovy a Vrchlického ulice tuto změnu nezachytila. Přestože vznikala už v době, kdy byly nevýhody modernistického oddělování funkcí dobře známé, pokračovala převážně v jeho duchu. Přibyly další bytové domy a stovky nových obyvatel, ale nevznikla spolu s nimi ve stejné míře i ostatní městská struktura – služby, aktivní přízemí domů, veřejná vybavenost a kvalitní vazba domů na veřejný prostor.

Hotovou městskou strukturu už samozřejmě nemůžeme změnit od základů. To ale neznamená, že se s ní nedá pracovat. Na Žižkově můžeme jednotlivými zásahy postupně napravovat vzniklé problémy – doplňovat zeleň, kultivovat veřejná prostranství a hledat prostor pro menší objekty a provozy s jiným využitím než jen bydlení.

Důležité jsou přitom i zdánlivé urbanistické detaily: jak domy navazují na své okolí, jak komunikují s ulicí a veřejným prostorem a co se odehrává v jejich přízemí. Právě tyto věci mají velký vliv na to, jestli je čtvrť jen místem k bydlení, nebo skutečnou součástí města.

Ještě důležitější ale je neopakovat stejnou chybu při dalším rozvoji Poděbrad. Pro zachování charakteru našeho města je zásadní, aby Poděbrady neprocházely překotným růstem počtu obyvatel bez odpovídající infrastruktury a aby nové části města vznikaly jako kvalitní městské prostředí od samého začátku.

Město se nemůže rozvíjet projekt od projektu. Potřebuje dlouhodobou představu.

Proto chceme pro významná rozvojová území využívat urbanistické soutěže, z nich odvozovat parcelaci a jednotlivé etapy rozvoje, včas plánovat veřejnou infrastrukturu a následně jasná pravidla zakotvit v závazných regulačních plánech.

Součástí plánování musí být i to, co se může zdát jako detail, ale o kvalitě města nakonec rozhoduje – například živé partery, tedy obchody, služby a další provozy v přízemí domů, které přímo navazují na ulice a veřejná prostranství.

Chceme se zasadit o současnou politiku architektury, která vytváří příjemné městské prostředí – a zároveň se umí poučit z toho, co se v minulosti nepovedlo.

Chcete se dozvědět víc o tom, jak se urbanismus Poděbrad vyvíjel a proč jednotlivé části našeho města vypadají tak rozdílně? Připravujeme přednášku a setkání s občany města. Sledujte nás.

#PoděbradyStojíZaTo